Tímto pojištěním rozumíme pojištění odpovědnosti za škody vzniklé na přepravovaných věcech. Pokud bychom chtěli toto pojištění někam zařadit, pak bychom vybrali oblast produktů tzv. dopravního pojištění, neboť škody se týkají vždy přepravovaných věcí.
Opět si nejdříve vysvětlíme právní základ tohoto pojištění, jde o princip objektivní odpovědnosti, tz. odpovědnosti za výsledek, (více – Pojištění občanů – pojištění odpovědnosti), ke vzniku škody není potřeba zavinění, ale postačuje existence události s následkem škody.
Dopravci musí nahradit škodu vzniklou na zásilce v době od převzetí zásilky dopravcem do vydání zásilky příjemci, ovšem pokud prokáže, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče (např. vyšší moc), důkazní břemeno je na dopravci. O tomto faktu se více rozepisujeme v sekci Pojištění malých a středních firem – pojištění přepravy. Podstatné je, že zákonem stanovený rozsah odpovědnosti dopravce se nelze smluvně omezit, neboť by taková ustanovení nebyla platná.
Rozsah náhrady škody ve vnitrostátní přepravě je stanoven v NOZ, a konkrétně je jím ztráta nebo zničení zásilky, kdy dopravce musí nahradit cenu, kterou měla zásilka v době, kdy ji převzal, dále dopravce nahradí poškození nebo znehodnocení zásilky a to do výše rozdílu, mezi cenou, kterou měla zásilka v době jejího převzetí a cenou kterou by v této době měla zásilka poškozená nebo znehodnocená. A v poslední řadě se hradí překročení dodací lhůty, což znamená neomezenou náhradovou povinnost v případě skutečné škody a ušlého zisku. Rozsah náhrady škody lze smluvně omezit (např. úmluvou CMR).
V mezinárodní přepravě je právním předpisem pro přepravní smlouvu Úmluva CMR, která se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejich dodání, leží ve dvou různých státech (alespoň jeden z těchto dvou států je smluvním státem Úmluvy CMR). Výjimku tvoří přeprava v Německu (tz. že místo odeslání a místo určení se nacházejí na území téhož státu, byť dopravce přejíždí jiným státem), jedná se o tzv. kabotáž.
Rozsah odpovědnosti dle Úmluvy CMR je stanoven tak, že dopravce odpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky nebo za její poškození (opět od okamžiku převzetí po dobu předání), včetně překročení dodací lhůty. Dopravce nese absolutní odpovědnost za technický stav vozidla. Dopravce se může vyvinit zproštěním odpovědnosti, např. z důvodů vlastní vady zásilky, okolnostmi, které nemůže dopravce odvrátit (loupežné přepadení, blokáda, zabavení vozidla,…) atd.
NOZ stanovuje pro vnitrostátní dopravu možnost dopravce zprostit se povinnosti hradit škodu vzniklou při přepravě, pokud není učiněna reklamace ve lhůtě 6 měsíců od doby, kdy byla zásilka doručena (nebo měla být doručena). V případě mezinárodní přepravy platí to samé, může být ale hůře vymahatelné.
Pojištění odpovědnosti silničního dopravce je primárně určeno společnostem, které provozují jak vnitrostátní, tak i mezinárodní silniční dopravu vlastním jménem pro cizí potřebu za úplatu na základě platného oprávnění. Pojištění není v ČR ze zákona povinné, ale je standardně vyžadováno ze strany obchodních partnerů dopravce, tedy zadavatelů přepravy, jako jedna z podmínek spolupráce.
Rozsah pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené povinnosti pojištěného nahradit škodu vzniklou jinému na věci vyplývající z přepravních smluv v souvislosti s činností silničního dopravce. Pojištění se vztahuje pouze na přepravní smlouvu, ke které byl vydán písemný přepravní doklad (dodací list) potvrzený dopravcem a odesílatelem a byla vystavena obchodní faktura (nebo jiný doklad). V pojistné smlouvě pak musí být silniční vozidlo identifikovatelné, nicméně lze provést rozšíření i na vozidla nespecifikovaná, která nejsou ve vlastnictví pojištěného a která pojištěný užívá ke splnění svého obchodního závazku.
Většinou se stanovuje limit pojistného plnění pro jednu a všechny pojistné události a všechny vozidla za jeden rok, po spotřebování je ho pak nutné dokoupit do plné výše. Lze však zvolit i možnost zvolit si limit plnění na každou pojistnou událost, ale znamená to samozřejmě vyšší náklady.
Výluky, kvůli kterým dopravce za škodu neodpovídá, představují např. vady, které existovaly již v době převzetí k dopravě, nebo škody, u nichž se pojištěný má možnost vyvinit z ohledu na příslušné právní předpisy. Další výluky jsou např. stávka, zásah státní nebo úřední moci, škody vzniklé během skladování, atd.
Existují i další možnosti připojištění, jako je krádež, odcizení nebo přeprava některých vyloučených druhů zboží (výbušniny, zvířata,.. ),…
Závěrem shrnuji základní záležitosti, na které je třeba si dát při sjednávání pozor. Hlavním bodem je dostatečný limit pojistného plnění, dále připojištění rizika krádeže (loupeže), případně zvolení územního rozsahu. V neposlední řadě je dobré připojistit i tzv. finanční ztráty dopravce.
Pouze bodově se zde zmíním o pojištění odpovědnosti zasílatele, které je určeno společnostem, které mají jako předmět činnosti podnikání uvedeno „zasílatelství“ a zavazují se na základě platného oprávnění obstarat příkazci vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky (za úplatu), případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související.
Pro zasílatele, kteří jsou členy Svazu spedice, a logistiky je pojištění povinné. Pojištění odpovědnosti zasílatele není v ČR ze zákona povinné, ale je standardně vyžadováno ze strany obchodních partnerů jako jedna z podmínek spolupráce.
Podmínkou pojištění je písemná zasílatelská smlouva nebo zasílatelský příkaz. Pojištění je možné rozšířit o připojištění zasílatele v postavení dopravce, pojištění se pak vztahuje také na povinnost zasílatele v pozici dopravce nahradit škodu vzniklou jinému na přepravované věci, k níž došlo při dopravě provedené smluvním dopravcem pojištěného. Standardně pojišťovny kryjí pouze prvního smluvního dopravce, se kterým pojištěný uzavřel přepravní smlouvu, neboť pouze jeho jednání je zasílatel schopen ovlivnit (má s ním smluvní vztah). Pojištění tedy nekryje další dopravce v přepravním řetězci. Odpovědnost zasílatele spočívá i v tom, že odborně posoudí vhodnost přepravy a vhodnost konkrétního dopravce. Pokud připouští standardně provedení přepravy několika dopravci v řadě, zbavuje se možnosti ovlivnit kvalitu prováděné přepravy.