Blog

17
Pro

Jak někoho předehnat, když ho nemohu chytnout?

5G síť

Čína si stále brousí drápy na to, stát se světovým lídrem v oblasti bezdrátových technologiích 5G. To se ale samozřejmě nelíbí zbytku pelotonu. Dokonce se začíná mluvit o globálním závodu ve zbrojení v mobilních sítích nové generace.

Číst více

14
Pro

Svět věcí bez hranic

 

Simply hardware

Minulý týden proběhla tiskem (dá-li se to tak ještě nazvat u čistě internetového webu) informace o tom, že společnost Simple Hardware aktuálně veřejně poptává financování pro vývoj a výrobu hardwarových zařízení pro Internet věcí (IoT).

Tato společnost je český startup, ze kterým stojí Pavel Sodomka, mimo jiné spoluzakladatel společnosti Atlas (svůj podíl prodal v roce 2008), ale také společnosti SimpleCell, která je prvním českým veřejným mobilním operátorem sítě určené právě pro IoT založené na technologii SIGFOX.

Společnost Simply Hardware už nyní prodává senzory více než 200 zákazníkům do zhruba 30 zemí celého světa. Tyto produkty jsou určeny jak pro prodej do různých sektorů jako je pojišťovnictví, bezpečnost, logistika. Jedná se o levné a spolehlivé zařízení s celkem dlouhou výdrží baterie (je uváděno, že až 10 let).

Tím byl kruh, alespoň pro tuto chvíli, uzavřen. Na počátku totiž nestálo slovo, ale společnost SIGFOX. Společnost je předním poskytovatelem globálních, jednoduchých, úsporných a energeticky účinných připojení a internetových služeb v rámci IoT. Toto připojení pak mohou využívat ostatní společnosti pro vytváření nových obchodních modelů a třeba pro urychlení digitálních změn. SIGFOX je patentovaným poskytovatelem sítě LPWAN.

Technicky řečeno, síť doplňuje stávající širokopásmové systémy. Energeticky efektivní je v tom, že využívá obousměrného přenosu malých dat na dlouhé vzdálenosti. Tím se snižují provozní náklady, šetří se baterie a životaschopnost zařízení.

Jak se síť využívá v praxi? Např. při dálkových odpočtech energií, při monitorování záplavy, při řízení dopravy. V železniční dopravě lze sledovat vozy a snižovat potřebné počty, v zemědělství pak lze sledovat parametry půdy…

Tuto síť provozuje od roku 2017 právě společnost SimpleCell a to ve spolupráci s T-Mobile a to jak v ČR, tak i na Slovensku. Její projekty probíhají v oblastech jako vodárenství, energetika, facility management, měření teplot, CO2, sledování pohybu, parkování či smart city.

Na počátku tohoto roku pak spustila společnost tuto síť ve Švýcarsku a to pod hlavičkou společnosti Heliot. Společnost SIGFOX pak využívá dvou byznys modelů, buď to v konkrétní zemi provozuje síť sama, nebo si najde partnera, přes kterého vše realizuje, což je právě případ společnosti SimpleCell.

Společnost Simple Hardware byla dceřinou společností SimpleCell, v roce 2018 ji odkoupil Pavel Sodomka a vznikla tak úplně nová firma s globálními ambicemi. Jak říká sám Pavel Sodomka, jeho společníci v rámci holdingu hardware vyvíjet nechtěli, tak se do toho pustil sám.  Aktuálně nabízí Simplepack, což je malý senzor s tlačítkem, který obsahuje šest různých zařízení v jednom. Ty se dají použít na sledování balíků, zabezpečení zásuvek, detekci vysypání popelnice, diagnostiku vibrací a podobně.

Společnost připravuje designové čidla teploty a vlhkosti, jejíž baterie by měly vydržet 10 let.

Díky open source dokumentaci všechna zařízení Simple Hardware fungují s předními světovými IoT platformami, jako je Microsoft Azure, Amazon AWS či Google Cloud Platform.

 

Zdroje (zároveň také konkrétně uvedeny i v textu), úvodní fotka použita ze stránek www.https://simplehw.eu/

https://roklen24.cz/a/SSr62/cidla-pro-internet-veci-zcech-do-celeho-sveta

https://simplecell.eu/

https://www.lpwan.cz

https://www.sigfox.com/en

https://ceskedluhopisy.cz/wp-content/uploads/2018/10/obchodni-plan-scnscee-v1.pdf

https://www.lupa.cz/clanky/jan-john-simplecell-letos-chceme-mit-v-siti-pres-sto-tisic-senzoru/

https://www.lupa.cz/aktuality/cesky-simplecell-pod-znackou-heliot-spousti-iot-sit-sigfox-ve-svycarsku/

https://heliot.ch/

https://www.lupa.cz/aktuality/sodomka-od-simplecellu-kupuje-hardwarovou-sekci-a-rozjizdi-samostatnou-firmu/

https://www.lupa.cz/clanky/pavel-sodomka-simple-hardware-sigfox-je-unikatni-exportni-prilezitost/

12
Pro

Kdo pojistí uhelné doly a elektrárny?

 

Uhelný byznys a pojišťovny

Trend poslední doby se začíná celkem jasně projevovat. Ale nedá se říci, že by to byl trend jednotný. Tak už to ale v životě chodí. Sedm globálních pojišťoven, včetně velkých pojistitelů a zajistitelů, zastavilo, nebo omezilo zajištění velkých uhelných projektů.  Jedná se o pojišťovny a zajišťovny Allianz, AXA, Generali, Zurich, Swiss Re, Munich Re a SCOR (francouzská zajišťovna).

Co za tím vězí? Za prvé je nutné vzít v potaz celosvětové vnímání znečišťování ovzduší a globální změny klimatu. Pojišťovny tak podporují útlum využití fosilních paliv.

Druhým motivem jsou pak samozřejmě peníze. Jak jinak. Loňský rok byl pro pojišťovny po roce 1970 druhým nejnákladnějším rokem v historii z hlediska přírodních katastrof. Dle nové analýzy od zajišťovny Swiss RE AG dosáhly globální hospodářské ztráty 337 miliard dolarů. To už je pěkná sumička. Plných 73% ztrát bylo v Severní Americe a to díky třem obrovským hurikánům a masivním požárům.

Téměř polovina ztrát ze Severní Ameriky byla pojištěna. Přírodní katastrofy pak budou mít, alespoň dle zmíněné analýzy, zvyšující se trend. Nebo jinak. Míra ztráty pro pojišťovny z přírodních rizik se by se za současné situace nesnižovala. A viník je jasný. Změna klimatu. Resp. oteplování, rostoucí populace a urbanizace.

Nejedná se samozřejmě jen o hurikány, ale právě i o zničující požáry z důvodu opakujícího se sucha. Není to žádná novinka. Už v roce 2015 byly stanoveny pařížské klimatické dohody, které měly přinést podstatné změny klimatu. Měly, ale nepřinesly.  Pařížská dohoda si za cíl kladla udržet zvyšování teploty výrazně pod 2 stupni celsia. Dokonce se měla co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně celsia  v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

OSN vydala aktuální varování, že pokud se teplota země zvýší o 2 stupně celsia, dopady budou katastrofální. Následkem takového oteplení by bylo např. zaniknutí korálových útesů, nebo zvyšování hladiny světových moří. Dle vědců se začínají kupit důkazy o tom, že sucho, povodně a vlny horka nastupují daleko dříve, než se původně očekávalo.

Podle serveru Europe Beyond Coal existuje v EU stále 103 společností, které provozují uhelné elektrárny. Na webu je uvedena zpráva, která modeluje činnost těchto uhelných elektráren a jaký má nepříznivý vliv na naše zdraví, resp. nezdravé ovzduší. V následující animaci se můžeme podívat, jaký má Evropa problém se znečištěním uhlí a jak se k tomu staví jednotlivé uhelné společnosti.

Jaké konkrétní kroky tedy pojišťovny dělají a to nejen ze své pozice pojištění rizika, ale i z pozice investora? Pojďme se na to detailněji podívat.

Jednou z těch radikálnějších je v tomto ohledu pojišťovna Allianz. To se dalo asi i čekat. V květnu tohoto roku vydala skupina prohlášení, kde jasně nastínila svůj budoucí postoj. Za prvé přestává nabízet pojištění nejenom pro nové, ale i stávající uhelné doly a elektrárny. Avšak společnosti, které vyrábějí elektřinu z různých zdrojů, jako je uhlí, jiné fosilní palivo nebo obnovitelné zdroje energie, budou i nadále pojištěny. Budou ovšem posouzeni individuálně. Cílem pojišťovny Allianz je vyloučení uhlíkových rizik z pojištění do roku 2040.

Z pozice investora pak Allianz oznámila, že společnosti, které nedokáží v nadcházejících desetiletích upravovat své emise skleníkových plynů na dvoustupňový cíl (úkol stanoven v roce 2015), budou z portfolia postupně odstraněny.

Společnost Allianz se pak zároveň rozhodla zvýšit podíl obnovitelných energií na nákup elektřiny.

Další v řadě, kdo se začíná odvracet od uhlí,  je pojišťovna Generali. Ta to oznámila na začátku listopadu tohoto roku. Nebude už zajišťovat pojištění všech projektů, které se budou týkat výstavby nových uhelných dolů a elektráren. Zároveň ale nevylučuje pokrytí stávajících projektů, jako třeba už zmiňovaná pojišťovna Allianz.

Rozhodnutí Generali přišlo paradoxně týden poté, co Česká pojišťovna podepsala kontrakt na pojištění nového bloku uhelné elektrárny Ledvice o výkonu 660MW.

Když už jsme zabrousili do našich luhů a hájů, zkusme to ještě trochu vybrousit. V květnu tohoto roku se celkem překvapivě snadno vzdala banka KBC svých investic do uhlí. Aktivisté hnutí Greenpeace obsadily její bruselské ústředí a nechali označené dva vchody: uhlí nebo obnovitelné zdroje. Po zasedání valné hromady bylo jasné, jaký vstup si členové představenstva vybraly. KBC investuje v ČR přes svou dceřinou společnost ČSOB. Mimochodem, aktuálně se jedná o celkem třaskavé téma v kontextu jednání na nejvyšší vládní úrovni, jak vlastně řešit energetickou budoucnost ČR.

Pojišťovna AXA byla první pojišťovnou, která začala pozastavovat upisování uhelných společností. V prosinci 2017 zpřísnila definici uhelných společností a dokonce se rozhodla zastavit pojištění všech uhelných produktů. V tomto roce oznámila, že přestane pojišťovat americké ropovody.  Do roku 2020 se skupina předsevzala pětinásobně navýšit svoje ekologické investice.

S politikou společnosti AXA pak můžeme porovnat přístup předních světových bank. Ty naopak navýšily svoje investice do oblasti tzv. extrémních fosilních paliv o 11%. Jednalo se především o projekty rozvoje ložisek dehtových písků, uhlí a ropy v arktických a hlubinných ložiscích a na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). O nárůst investic do těchto oborů oproti roku 2016 se zasloužily především přední banky USA (JPMorgan) a Kanady (Royal Bank of Canada a Toronto Dominion).

A tím se dostáváme na druhý břeh, bráno přístupem k uhelným investicím. Britská pojišťovna AVIVA investovala 370 milionů liber do polského uhelného průmyslu. Polský uhelný průmysl je největším znečišťovatelem V Evropě a politiku pojišťovny nelibě nese OSN. Investice Aviva jsou vedeny prostřednictvím jejich polského penzijního fondu OFE Aviva BZ WBK. Fond v letech 2016 až 2017 zvýšil své podíly v polských uhelných společnostech o více než 45 milionů liber. Pro úplnost dodejme, že Aviva v loňském roce investovala více než 525 milionů liber do nízkoenergetických projektů, jako jsou obnovitelné větrné elektrárny a solární energie.

Ovšem např. společnost Loyd’s of London, neboli společnost, která řídí a dohlíží na fungování nejstaršího pojišťovacího trhu na světě, oznámila, že od 1.dubna 2018 přestane investovat do uhelných společností.  Společnost sice není přímo pojišťovna, ale trh nabízí více než 90 syndikátům jiných pojišťoven, takže se jedná o celkem důležitý krok. Mimochodem, zajímavý rozměr má tato informace s oznámením o pololetním propadu zisku v porovnání s rokem 2017, důvodem byly nižší návratnosti investic (za celý loňský rok však Loyd’s vykázal ztrátu 2 miliardy liber, první za 6 let).

A z Británie už to není zase až tak daleko za Atlantik. Tam je situace úplně jiná. Americké společnosti za těmi evropskými znatelně zaostávají. AIG, CHUBB, Berkshire Hathaway a Liberty Mutual zůstávají stále aktivními hráči v uhelných projektech. Kromě jedné, insurtech pojišťovny Lemonade.  Americké společnosti jdou tak v ruku v ruce s energetickou politikou prezidenta Trumpa. A zatím to nevypadá, že by mělo dojít k nějaké změně. Americké společnosti by tam mohli v uhelném byznyse nahradit evropské společnosti, samozřejmě ale za vyšší pojistné.

Zbytek světa už jen v kostce. Tři japonské životní pojišťovny, Nippon Life, Dai-ichi Life a Meiji Yasuda Life oznámily, že již nebudou financovat nové uhelné projekty. Australská QBE v současné době přezkoumává svoji upisovací a investiční politiku spojenou s uhelnými projekty.

Záměrem tohoto článku bylo pouze nastínit aktuální situaci a přístup jednotlivých finančních domů k uhelnému byznysu. Je vidět, že se něco začíná dít. Koho zajímá více, je možné začít, je možné začít u studia těchto materiálů: Insuring coal no more  a Europe beyond coal, ze kterých jsem také čerpal.

6
Pro

Lemonade výzvu přijímá!

Pojišťovna Lemonade plánuje expanzi do Evropy

Americká pojišťovna Lemonade oznámila, že se připravuje na expanzi do Evropy. Tento americký insurtech vyslyšel výzvy nesčetných hlasů, aby přišel také do jejich zemí. Alespoň to tak ohlásil minulý týden na svém blogu generální ředitel Daniel Schreiber. Evropu označil za jeden z největších globálních trhů z hlediska pojištění.

V říjnu najala pojišťovna Lemonade bývalého šéfa Spotify Jorge Espinela a udělala tak první krok pro to, aby byla opravdu globální pojišťovnou. Jak se k chystanému kroku postaví investoři pojišťovny AXA a Allianz se zatím neví. Nicméně Daniel Schreiber doufá, že obě pojišťovny budou považovat evropskou expanzi za podporu jejich investic, spíše než výzvu pro svůj obchod.

31
Říj

Komu zvoní hrana v oblasti pojištění?

Pojištění Tesla;5G

Všechno prochází nějakým vývojem. A má za sebou nějakou minulost. Dokonce i obor pojištění. Dříve si dopravci pojišťovali velbloudy, dnes jsou to kamiony.

minulém článku padlo několik zmínek o insurtech, tedy technologických inovací v oblasti pojištění. Pokud to zjednodušíme, aktuálně proti sobě stojí tradiční pojišťovny a startup inovátoři. Jak takové vymezení může vypadat v praxi, ukázala reklamní přestřelka mezi pojišťovnami Lemonade a StateFarm.

Jde opravdu o hodně zjednodušený obrázek, spíše o takovou kresbu, náčrtek, dalo by se až říci. Nové technologie určitě stojí za takovými projekty jako jsou pojišťovny Lemonade nebo Metromile. Sjednání pojištění on-line, komunikace s chatboty, využívání technologií pro stanování rizik. Brnkačka. Tyto pojišťovny musí samozřejmě splňovat regulatorní rámce jako každá jiná pojišťovna. A samozřejmě i za těmito pojišťovnami stojí tradiční zajistitelé, bez nich by to nešlo.

Další insurtech startupy na to jdou trochu jinak. Nejsou přímo pojišťovnami, neřeší tedy tvrdou regulaci. Díky inovacím ale zjednodušují proces sjednávání pojištění. Více pak prý rozumí potřebám klienta. Spolupracují s tradičními pojišťovnami, se kterými si domlouvají specifické formy spolupráce.

U nás bychom mohli do první skupiny zařadit pojišťovnu První klubovou. Mohli, ale i nemuseli. Nejedná se o klasický insurtech startup, ale ani o tradiční pojišťovnu. Naopak za startup projekt, který spolupracuje s tradiční pojišťovnou, můžeme označit Mutumutu.

Čemu bychom měli věnovat alespoň trochu zmínku, jsou nové trubky, kterými bude proudit ropa (Big data) nové digitální éry. Těmito trubkami má být technologie 5G. Jedná se už o pátou generaci bezdrátových systémů. Má dojít až k 10 násobnému zvýšení přenosové rychlosti oproti stávající síti 4G. Primárně ovšem nejde o to, nahradit čtyřku pětkou, jak by se mohlo zdát. Hlavním cílem 5G je připojit do internetu všechny existující, ale dokonce ještě i neexistující zařízení. Dále se nebude jednat pouze o jeden typ sítě, jak ho známe dnes. Ale spíše o jakýsi standard, který najde specifické uplatnění dle místa využití.  Velkou výzvou je pro 5G síť odezva. V praxi je nutné, aby se stabilní a garantovaná odezva pohybovala pod 10 ms. Prvotní spuštění sítě 5G je plánováno na rok 2020.

Už nyní se ale soupeří o to, kdo bude lídrem v této nové oblasti. Jako prioritu č.1 si ji stanovila např. Čína. Největší čínský výrobce telekomunikačních zařízení Huawei investuje miliardy do výzkumu v oblasti 5G. Amerika si určitě nebude chtít nechat Čínu utéci a i v této oblasti se určitě dočkáme dalších omezení a průmyslového boje. Už teď Trump v podstatě zakázal čínským společnostem Huawei a ZTE konkurovat americkému trhu.

Pojištění už síť 5G také netrpělivě vyhlíží. Nebo alespoň ta část pojištění, která v technologiích vidí budoucnost. Pokud bude 5G síť sdružovat všechny existující zařízení, bude to další posun v zapojení chytrých senzorů v domácnosti, nebo třeba dopravních informací v automobile. Pomůže to samozřejmě v dalším strojovém učení AI. Tedy nejenom zlepšení upisování rizik, ale i jejich předvídání.

Pomalu se dostáváme k produktům, které by zanedlouho mohly tvořit běžné portfolio pojišťovacího robota. Tedy, omlouvám se, agenta. Je zřejmé, že to, co se pojišťuje v současnosti, se bude pojišťovat i nadále. Domy, haly, odpovědnost,…Jen se k tomu ale bude přistupovat jinak, než dnes. Co ale může potkat zcela zásadní změnu, je segment pojištění aut.

Problém nebude v tom, že aktuálně začíná narůstat v automobilovém průmyslu počet hybridních, nebo zcela elektrických aut. S tím si umí pojišťovny poradit. První oblast, která může znamenat změnu v zažitých pořádcích, jsou autonomní vozy. Určitě by to mohlo změnit systém povinného ručení, kdy je většina škod způsobena lidskou chybou. Toto by stroje mohly úplně odstranit. Na druhou stranu mohou nastat nehody v důsledku softwarové chyby, nebo třeba následkem kybernetických rizik (bude o nich ještě řeč).

Druhou oblastí, která může znamenat pro tradiční pojišťovny pohromu, je sjednávání auto pojištění jako součástí nákupu auta. A nemyslím se tím určitá forma leasingu, ať už finančního, nebo operativního. Do té totiž tradiční pojišťovny samozřejmě vstupují.

Pojďme se podívat na aktivity netradiční automobilky Tesla. Ta už obešla klasický zažitý způsob prodeje vozu přes zprostředkovatele, nevyužívá žádné dealery. Proč si tedy také neporadit s pojištěním.

V roce 2016 přišla se svým programem InsureMyTesla. To kryje škody na Tesle včetně odcizení a garantuje zapůjčení vozidla po dobu opravy a další asistence.  Spolupráci navázala s pojišťovnami AXA a QBE nejdříve v Hongkongu a Austrálii a následně i v Severní Americe.

Ono Tesle ani nic jiného nezbývalo, co si budeme povídat. Pojištění vozů Tesla totiž, podle různých průzkumů, vychází draze. Vozy srovnatelné kategorie jsou pak z hlediska nákladů na pojištění daleko levnější. Může za to nejenom cena náhradních dílů, ale i politika automobilky v kontextu využití autorizovaných servisů.

Vzhledem k tomu, že na pojištění Tesla neustále pracuje, tak se dá předpokládat, že v budoucnu přijde i s něčím dalším a změní i obecně přístup k pojištění.

Pokud bychom přistoupili na logiku prodeje pojištění jako součást prodeje vozu, tedy jakési doživotní bianco pojištění, tradiční pohled by se změnil. Jednotlivé automobilky by pak mohly jednat s konkrétní pojišťovnou a vytvářet cenovou politiku v rámci jednoho prodejního budgetu. Ovšem automobilky mohou jít ještě dále a jednat i přímo bez konkrétní pojišťovny, sílu na to určitě mají.

Jak se k tomu postaví například Škoda Auto?