Kdo pojistí uhelné doly a elektrárny?

 

Uhelný byznys a pojišťovny

Trend poslední doby se začíná celkem jasně projevovat. Ale nedá se říci, že by to byl trend jednotný. Tak už to ale v životě chodí. Sedm globálních pojišťoven, včetně velkých pojistitelů a zajistitelů, zastavilo, nebo omezilo zajištění velkých uhelných projektů.  Jedná se o pojišťovny a zajišťovny Allianz, AXA, Generali, Zurich, Swiss Re, Munich Re a SCOR (francouzská zajišťovna).

Co za tím vězí? Za prvé je nutné vzít v potaz celosvětové vnímání znečišťování ovzduší a globální změny klimatu. Pojišťovny tak podporují útlum využití fosilních paliv.

Druhým motivem jsou pak samozřejmě peníze. Jak jinak. Loňský rok byl pro pojišťovny po roce 1970 druhým nejnákladnějším rokem v historii z hlediska přírodních katastrof. Dle nové analýzy od zajišťovny Swiss RE AG dosáhly globální hospodářské ztráty 337 miliard dolarů. To už je pěkná sumička. Plných 73% ztrát bylo v Severní Americe a to díky třem obrovským hurikánům a masivním požárům.

Téměř polovina ztrát ze Severní Ameriky byla pojištěna. Přírodní katastrofy pak budou mít, alespoň dle zmíněné analýzy, zvyšující se trend. Nebo jinak. Míra ztráty pro pojišťovny z přírodních rizik se by se za současné situace nesnižovala. A viník je jasný. Změna klimatu. Resp. oteplování, rostoucí populace a urbanizace.

Nejedná se samozřejmě jen o hurikány, ale právě i o zničující požáry z důvodu opakujícího se sucha. Není to žádná novinka. Už v roce 2015 byly stanoveny pařížské klimatické dohody, které měly přinést podstatné změny klimatu. Měly, ale nepřinesly.  Pařížská dohoda si za cíl kladla udržet zvyšování teploty výrazně pod 2 stupni celsia. Dokonce se měla co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně celsia  v porovnání s teplotou v předindustriálním období.

OSN vydala aktuální varování, že pokud se teplota země zvýší o 2 stupně celsia, dopady budou katastrofální. Následkem takového oteplení by bylo např. zaniknutí korálových útesů, nebo zvyšování hladiny světových moří. Dle vědců se začínají kupit důkazy o tom, že sucho, povodně a vlny horka nastupují daleko dříve, než se původně očekávalo.

Podle serveru Europe Beyond Coal existuje v EU stále 103 společností, které provozují uhelné elektrárny. Na webu je uvedena zpráva, která modeluje činnost těchto uhelných elektráren a jaký má nepříznivý vliv na naše zdraví, resp. nezdravé ovzduší. V následující animaci se můžeme podívat, jaký má Evropa problém se znečištěním uhlí a jak se k tomu staví jednotlivé uhelné společnosti.

Jaké konkrétní kroky tedy pojišťovny dělají a to nejen ze své pozice pojištění rizika, ale i z pozice investora? Pojďme se na to detailněji podívat.

Jednou z těch radikálnějších je v tomto ohledu pojišťovna Allianz. To se dalo asi i čekat. V květnu tohoto roku vydala skupina prohlášení, kde jasně nastínila svůj budoucí postoj. Za prvé přestává nabízet pojištění nejenom pro nové, ale i stávající uhelné doly a elektrárny. Avšak společnosti, které vyrábějí elektřinu z různých zdrojů, jako je uhlí, jiné fosilní palivo nebo obnovitelné zdroje energie, budou i nadále pojištěny. Budou ovšem posouzeni individuálně. Cílem pojišťovny Allianz je vyloučení uhlíkových rizik z pojištění do roku 2040.

Z pozice investora pak Allianz oznámila, že společnosti, které nedokáží v nadcházejících desetiletích upravovat své emise skleníkových plynů na dvoustupňový cíl (úkol stanoven v roce 2015), budou z portfolia postupně odstraněny.

Společnost Allianz se pak zároveň rozhodla zvýšit podíl obnovitelných energií na nákup elektřiny.

Další v řadě, kdo se začíná odvracet od uhlí,  je pojišťovna Generali. Ta to oznámila na začátku listopadu tohoto roku. Nebude už zajišťovat pojištění všech projektů, které se budou týkat výstavby nových uhelných dolů a elektráren. Zároveň ale nevylučuje pokrytí stávajících projektů, jako třeba už zmiňovaná pojišťovna Allianz.

Rozhodnutí Generali přišlo paradoxně týden poté, co Česká pojišťovna podepsala kontrakt na pojištění nového bloku uhelné elektrárny Ledvice o výkonu 660MW.

Když už jsme zabrousili do našich luhů a hájů, zkusme to ještě trochu vybrousit. V květnu tohoto roku se celkem překvapivě snadno vzdala banka KBC svých investic do uhlí. Aktivisté hnutí Greenpeace obsadily její bruselské ústředí a nechali označené dva vchody: uhlí nebo obnovitelné zdroje. Po zasedání valné hromady bylo jasné, jaký vstup si členové představenstva vybraly. KBC investuje v ČR přes svou dceřinou společnost ČSOB. Mimochodem, aktuálně se jedná o celkem třaskavé téma v kontextu jednání na nejvyšší vládní úrovni, jak vlastně řešit energetickou budoucnost ČR.

Pojišťovna AXA byla první pojišťovnou, která začala pozastavovat upisování uhelných společností. V prosinci 2017 zpřísnila definici uhelných společností a dokonce se rozhodla zastavit pojištění všech uhelných produktů. V tomto roce oznámila, že přestane pojišťovat americké ropovody.  Do roku 2020 se skupina předsevzala pětinásobně navýšit svoje ekologické investice.

S politikou společnosti AXA pak můžeme porovnat přístup předních světových bank. Ty naopak navýšily svoje investice do oblasti tzv. extrémních fosilních paliv o 11%. Jednalo se především o projekty rozvoje ložisek dehtových písků, uhlí a ropy v arktických a hlubinných ložiscích a na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). O nárůst investic do těchto oborů oproti roku 2016 se zasloužily především přední banky USA (JPMorgan) a Kanady (Royal Bank of Canada a Toronto Dominion).

A tím se dostáváme na druhý břeh, bráno přístupem k uhelným investicím. Britská pojišťovna AVIVA investovala 370 milionů liber do polského uhelného průmyslu. Polský uhelný průmysl je největším znečišťovatelem V Evropě a politiku pojišťovny nelibě nese OSN. Investice Aviva jsou vedeny prostřednictvím jejich polského penzijního fondu OFE Aviva BZ WBK. Fond v letech 2016 až 2017 zvýšil své podíly v polských uhelných společnostech o více než 45 milionů liber. Pro úplnost dodejme, že Aviva v loňském roce investovala více než 525 milionů liber do nízkoenergetických projektů, jako jsou obnovitelné větrné elektrárny a solární energie.

Ovšem např. společnost Loyd’s of London, neboli společnost, která řídí a dohlíží na fungování nejstaršího pojišťovacího trhu na světě, oznámila, že od 1.dubna 2018 přestane investovat do uhelných společností.  Společnost sice není přímo pojišťovna, ale trh nabízí více než 90 syndikátům jiných pojišťoven, takže se jedná o celkem důležitý krok. Mimochodem, zajímavý rozměr má tato informace s oznámením o pololetním propadu zisku v porovnání s rokem 2017, důvodem byly nižší návratnosti investic (za celý loňský rok však Loyd’s vykázal ztrátu 2 miliardy liber, první za 6 let).

A z Británie už to není zase až tak daleko za Atlantik. Tam je situace úplně jiná. Americké společnosti za těmi evropskými znatelně zaostávají. AIG, CHUBB, Berkshire Hathaway a Liberty Mutual zůstávají stále aktivními hráči v uhelných projektech. Kromě jedné, insurtech pojišťovny Lemonade.  Americké společnosti jdou tak v ruku v ruce s energetickou politikou prezidenta Trumpa. A zatím to nevypadá, že by mělo dojít k nějaké změně. Americké společnosti by tam mohli v uhelném byznyse nahradit evropské společnosti, samozřejmě ale za vyšší pojistné.

Zbytek světa už jen v kostce. Tři japonské životní pojišťovny, Nippon Life, Dai-ichi Life a Meiji Yasuda Life oznámily, že již nebudou financovat nové uhelné projekty. Australská QBE v současné době přezkoumává svoji upisovací a investiční politiku spojenou s uhelnými projekty.

Záměrem tohoto článku bylo pouze nastínit aktuální situaci a přístup jednotlivých finančních domů k uhelnému byznysu. Je vidět, že se něco začíná dít. Koho zajímá více, je možné začít, je možné začít u studia těchto materiálů: Insuring coal no more  a Europe beyond coal, ze kterých jsem také čerpal.

Share on FacebookTweet about this on Twitter

Máte zájem o odběr článků?